Vodní cesta, která měla v minulosti zásadní význam na ekonomický i politický vývoj Ruska, vedla Baltským mořem. Baltské moře omývalo severní pobřeží carského impéria. Ještě větší část baltského pobřeží patřila Sovětskému svazu. I novodobé Rusko sahá ve dvou částech země k Baltu. Na Baltském moři je přímo závislá ekonomika osamostatněných pobaltských republik.

Baltické moře: Smělé, bílé, východní

Baltské moře je východní okrajovou částí Atlantského oceánu. Pro svou polohu a geomorfologické utváření bývá označováno jako moře brakické a šelfové. Mezi Baltským mořem a „mateřským“ Atlantským oceánem se nacházejí ještě průlivy Skagerrak a Kattegat a Severní moře.

Baltické moře

Podle jazyka území, kterému část baltského pobřeží patří, nese Baltské moře pojmenování.

  • Latinsky Mare Balticum,
  • česky Baltské moře (též Balt),
  • německy Ostsee,
  • dánsky Østersøen,
  • švédsky Östersjön,
  • finsky Itämeri,
  • estonsky Läänemeri,
  • livonsky Vālda mer,
  • sámsky Nuortamearra,
  • lotyšsky Baltijas jūra,
  • litevsky Baltijos jūra,
  • rusky Балтийское море,
  • polsky Morze Bałtyckie, Bałtyk,
  • kašubsky Bôłt)

Lze vysledovat dva základy pojmenování moře:

  1. buď jsou to odvozeniny od latinského mare balticum,
  2. a nebo jazykové mutace germánského výrazu pro „východní“.

Do latiny se údajně základ slova balt dostal z gótštiny (smělý), podle některých názorů z některého z baltských jazyků (bílý). V germánských jazycích je původ výrazu „východní“ jasný.

Baltské moře omývá:

  • Z jihu pobřeží Německa a Polska
  • Na západě Dánska
  • Na severozápadě břehy Švédska

Na východě – od severu k jihu:

Přítoky Baltského moře

Největší vodní toky, které do Baltského moře ústí, jsou:

  • Odra na pomezí Polska a Německa,
  • Visla v Polsku,
  • Něva v Rusku,
  • Němen na pomezí Litvy a Ruska,
  • Daugava v Lotyšsku.

Řeky jsou vodnaté, vypařování není vysoké, a tak je voda baltského moře méně slaná než voda v Atlanském oceánu. 

Mnohem závažnější je jiný důsledek přítoku sladké vody. Protože řeky do Baltu přitékají ze silně industrializovaných a zemědělských oblastí, nesou velkou zátěž v podobě znečištění neorganickými i organickými látka. Látky ze zemědělských hnojiv nadměrně vyživují plankton, který se v moři nepřirozeně rozrůstá, spotřebovává kyslík a vytváří tak prostředí nehostinné pro veškerý další život.

Jinou ekologickou zátěží jsou havárie plavidel, při nichž se do Baltického moře dostává množství ropných produktů a jiných život ve vodě ohrožujících látek.

Ostrovy Baltského moře

Název ostrovu Část Baltického moře Země Rozloha
1 Sjælland Kattegat / Sund / Velký Belt Dánsko 7031
2 Severojutský ostrov[2] Kattegat / Skagerrak / Limfjord Dánsko 4686
3 Gotland severozápad Švédsko 3140
4 Fyn Velký Belt / Malý Belt Dánsko 2984
5 Saaremaa severovýchod Estonsko 2673
6 Öland severozápad Švédsko 1342
7 Lolland Velký Belt Dánsko 1243
8 Hiiumaa severovýchod Estonsko 989
9 Rujána jih Německo 926
10 Fasta Åland sever Finsko 685
11 Bornholm západ Dánsko 588
12 Kemiönsaari severovýchod Finsko 524
13 Falster západ Dánsko 514
14 Usedom jih Německo / Polsko 445
15 Orust Kattegat Švédsko 346
16 Als Malý Belt Dánsko 321
17 Langeland Velký Belt Dánsko 284
18 Wolin jih Polsko 265
19 Møn západ Dánsko 226
20 Hisingen Kattegat Švédsko 199
21 Muhu severovýchod Estonsko 198
22 Hailuoto Botnický záliv Finsko 197
23 Värmdön Botnický záliv Švédsko 181
24 Fehmarn západ Německo 185
25 Raippaluoto Botnický záliv Finsko 160
26 Tjörn Kattegat Švédsko 148
27 Föglö sever Finsko 132
28 Læsø Kattegat Dánsko 116
29 Samsø Kattegat Dánsko 114
30 Fårö severozápad Švédsko 113
31 Otava sever Finsko 105
32 Brändö sever Finsko 103
33 Vårdö sever Finsko 102


Foto:
Baltické moře (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>