Jenisej (Енисей) je mohutná sibiřská řeka. Její délka je uváděna na 3487 kilometrů. Protéká střední částí Sibiře na sever po hranici západní a východní Sibiře. Vlévá se do Jenisejského zálivu Karského moře, které je součástí Severního ledového oceánu.

Tři a půl tisíce dlouhá cesta k moři

Jenisej má několik částí: Nejprve je tvořen dvěma „větvemi“ – Malým a Velkým Jenisejem. Tyto řeky se u města Kyzyl stékají a dál tečou jako Horní Jenisej. Naplní Sajansko-sušenskou přehradu a z ní řeka vytéká už jako Jenisej bez přívlastku. Její tok vytváří hranici západní a východní Sibiře. Po 3487 kilometrech se Jenisej vlévá do Karského moře (okrajové moře Severního ledového oceánu), a to v místě Jenisejského zálivu.

Rusko, Jenisej

Šířka koryta Jeniseje se pohybuje od sta do šesti set metrů, na dolním toku i dva kilometry, v oblasti ústí až pět kilometrů. Jeho hloubka se uvádí čtyři až 12 metrů, v dolním toku až 25 metrů. Vytváří ramena s prahy, kde je hloubka naopak kolem jednoho metru.

Střední tok Jeniseje

Střední tok Jeniseje dlouhý 876 kilometrů se počítá od obce Označennoje k soutoku s Angarou. Na středním toku se Jenisej rozlévá Minusinskou kotlinou a vytváří četné ostrovy. Právě v těchto místech je Jenisej široký víc než půl kilometru.

Na středním toku byla postavena Krasnojarská přehrada s opět úctyhodnou délkou 360 kilometrů. V přehradní hrázi je hydroelektrárna. Hloubka přehrady u hráze dosahuje 100 metrů.

Jenisej až pět kilometrů široký

Po soutoku s Angarou teče dál na sever. Protéká mokřadní Západosibiřskou rovinou – pravý břeh je hornatý, levý břeh nížinatý.

  • Délka dolního toku je 2137 kilometrů.
  • Šířka koryta je větší než dva kilometry,
  • hloubka kolísá od 10 do 17 metrů.
  • Šířka doliny u ústí Dolní Tunguzky je přibližně 40 kilometrů
  • a u Dudinky a Usť-Portu až 150 km při šířce koryta dva a půl až pět kilometrů.
  • Na dolním toku je Jenisej hluboký pět až osm a půl metrů.
  • Pod ústím Dolní Tunguzky ovšem dosahuje hloubky 14 až 20 metrů
  • a u Dudinky 20 až 25 metrů.

Tající sníh a pravidelné záplavy

Jenisej je napájen skoro z poloviny tajícím sněhem. Podzemní voda činí 16 % a dešťové srážky do 38 % vodních zdrojů. V létě hladina stoupá, typické jsou letní záplavy. Rozsah kolísání hladiny činí:

  • na horním toku pět až sedm metrů,
  • na středním toku 15 až 16 metrů
  • a na dolním toku až 28 metrů u Kurejky.

Hladina začne stoupat v květnu. V zimě řeku tarasí led.

Přítoky Jeniseje

  • Zleva: Chemčik, Kantegir, Abakan, Kem, Kas, Sym, Dubčes, Jeloguj, Turuchan, Malá Cheta, Velká Cheta, Tanama, Grjaznucha
  • Zprava: Us, Kebež, Tuba, Syda, Sisim, Mana, Kan, Angara, Velký Pit, Podkamenná Tunguska, Bachta, Dolní Tunguzka, Kurejka, Chantajka, Dudinka

 

Hospodářské využití Jeniseje

Jenisej je především důležitá vodní cesta, využívaná v délce víc než tři tisíce kilometrů.

  1. Jedná se zejména o přepravu nákladní.
  2. V létě jezdí v některých lokalitách na Jeniseji výletní parníky.
  3. Místy se toku Jeniseje využívá rovněž ke splavování dřeva.

Přístavy na Jeniseji jsou zřízeny ve městech: Abakan, Krasnojarsk, Strelka, Maklakovo, Jenisejsk, Turuchansk, Igarka, Usť-Port. Trasa nákladní dopravy vede mezi z Krasnojarsku do Dudinky. Lodní ruch ustává koncem podzimu, kdy Jenisej na osm měsíců zamrzá.

  • V povodí Jeniseje byla objevena mocná naleziště barevných kovů, mimo jiné mědi, niklu a chromu.
  • Počátkem sedmdesátých let byly na Jeniseji postaveny přehrady s hydroelektrárnami, a to Krasnojarská (1971) a Sajansko-šušenská přehrada (1975).
  • Pro hospodářské využití Jeniseje je přínosné množství sladkovodních ryb, které se v řece loví k přímé spotřebě i zpracování. Hospodářsky významné je hlavně vyza velká a jeseter.
  • Na přítocích Jeniseje rádi loví sportovní nebo amatérští rybáři.

Foto: Jenisej (pixabay.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>