Sovětský svaz, oficiálně Svaz sovětských socialistických republik , SSSR (Союз Советских Социалистических Республик, CCCP) byla federativní socialistická republika, která existoval v letecha 1922 až 1991 na území východní Evropy a v části Asie. Svou světovou pozici Sovětský svaz upevnil zejména poté, co se stal rozhodující vítěznou mocností ve druhé světové válce a mocensky ovládl některé země střední a jihovýchodní Evropy a další země v jiných částech světa. Sovětský svaz však také výrazně poznamenal historický vývoj v mnoha směrech světového vývoje: politika, vojenství, věda, výzkum technika, sport, umění. Sovětský svaz zanikl rozpadem v roce 1991.

Sovětský svaz: Začalo to výstřelem z Aurory

Historie Sovětského svazu začala v říjnu 1917, kdy došlo v Petrohradě ke krvavým revolučním událostem, které vešly do historie pod označením Velká říjnová socialistický revoluce. Při ní byla svržena tak zvaná prozatímní vláda, zajata carská rodina Romanovců (později vyvražděna). Rozpoutala se občanská válka, v níž zvítězili přívrženci bolševické strany (v čele s Leninem). Koncem roku 1922 byl ústavně založen státní útvar – Svaz sovětských socialistických republik

Rychlá ztráta „ušlechtilých“ ideálů

Prvním vůdcem Sovětského svazu byl Vladimír Iljič Uljanov, který je v historii znám pod pseudonymem Lenin. Politiku Lenina, který vycházel z tezí teoretiků „vědeckého komunismu“, Němců Karla Marxe a Fridricha Engelse, po jeho smrti „svérázným“, ale hlavně diktátorským způsobem rozvíjel Josif Vissarionovič Džugašvili, který si zase osvojil příjmení Stalin (volně přeloženo Ocelový, Z oceli).

Sice podle Leninových plánů zahájil mohutnou industrializaci + elektrifikaci + kolektivizaci  rozsáhlé totálně zaostalé země, ale za cenu neuvěřitelných ztrát na lidský životech. Ještě víc lidí (počítá se na miliony) z jeho přímé vůle zahynulo z důvodů politických: zemi ovládaly represe, stačila jen domněnka, že někdo nesouhlasí s idejemi raženými Stalinem, a lidé byli vězněni, mučeni, deportováni do pracovních táborů na Sibiři. Většina z nich byli komunisté.  ¨

  • Děsu plné líčení „stalinské“ doby před druhou světovou válkou je možno si přečíst v mnoha slavných literárních dílech (která ovšem nesměla být v Sovětském svazu vydávána): například Doktor Živago od nositele Nobelovy ceny za literaturu Borise Pasternaka nebo Děti Arbatu Anatolije Rybakova.

Velká vlastenecká válka

Obrovskou a nezpochybnitelnou úlohu sehrál Sovětský Svaz během druhé světové války, v níž se stal spolu se Spojenými státy americkými vítěznou mocností (se ztrátou 26 milionů lidských životů).

Sovětský svaz: Socialistický blok a studená válka

Po vyprchání euforie z výsledků války se svět začal polarizovat a z mocností vítězných se staly mocnosti antagonistické. Železná nejvyššího politbyraopona, studená válka, závody ve zbrojení, dobývání kosmu – to jsou nejznámější pojmy z oblasti vzájemných vztahů.

Sovětský svaz v poválečném období získal zásadní politickou a mocenskou moc nad státy ležícími v Sověty osvobozeném území, a i nad státy jinými. Byl vytvořen tak zvaný socialistický blok, ve všech směrech politického a společenského života direktivně řízený politikou z Moskvy. Dosud fungující demokratické nebo jiné systémy byly násilně přestavěny podle jednotného vzoru, kdy v čele každého z nich byla ústavně zakotvena komunistická strana jako vedoucí zákonodárná i výkonná moc.

  • Ekonomika byla řízena z Moskvy (RVHP),
  • vojenská moc byla soustředěna do vojenského paktu Varšavská smlouva (velitelství v Moskvě).
  • Komunistické strany socialistických zemí plnily úkoly a byly pod dohledem  nejvyššího politbyra a generálního tajemníka ÚV KSSS. 

Co svět věděl, a co nevěděl

Práva občanů v socialistickém sektoru byla omezena – právě tak, jako to bylo v Sovětském Svazu, o čemž se ale svět dozvídal jen z mála neoficiálních zpráv. Svět se ale dozvídal jiné zprávy:

  • Sovětský Svaz mílovými kroky mířil k vesmíru a skutečně ho dobyl.
  • Jestliže počátkem 50. let – obrazně řečeno – neuměl SSSR ani postavit hokejové mužstvo, za dvacet let se Sborná stala skoro nepřekonatelným světovým týmem a pro sovětské sportovce bylo zlato běžným kovem z olympiád a světových šampionátů. O anabolikách a tréningových metodách, které museli sovětští sportovci brát a podrobovat se jim, se dozvídáme až po letech.
  • Mluvilo se o obřích hydroelektrárnách a nedohledných lánech celin. Jejich výkony a výnosy se však nikdy svět nedozvěděl.
  • Rok co rok Sovětský svaz demonstroval svou vojenskou sílu na grandiózních vojenských přehlídkách. O válkách,které Sovětský svaz vedl i v dobách mírových, se v socialistickém bloku mlčelo.
  • Ani o největší světové mírové jaderné katastrofě v Černobylu se svět dozvěděl z místa původu.

Demokratizační procesy spustily signály z Moskvy

Kupodivu ale to byl právě Sovětský svaz, lépe řečeno jeho nejvyšší představitel Michail Gorbačov a jeho glasnosť a perestrojka, kdo vyslal první signály, vedoucí ke společenským změnám v socialistickém sektoru v polovině 80. let. Ty pak v roce 1989 vyvrcholily pádem totalitních systémů v Evropě a nakonec i rozpadem sovětského impéria v roce 1991. 

Sovětský svaz byl náš přímý soused

Sovětský svaz zpočátku zasahoval oblast Ruska, Ukrajiny, Běloruska a některé zakavkazské republiky. V průběhu let (a po druhé světové válce) se různým způsobem rozrostl o další národnostní oblasti, z kterých byly administrativně vytvořeny federativní socialistické republiky, takže v době své vrcholné světové angažovanosti byl Sovětský svaz tvořen patnácti svazovými republiky a dalšími republikami a oblastmi autonomními.

  • Sovětské socialistické republiky (SSR: Ruská SFSR, Ukrajinská SSR, Běloruská SSR, Uzbecká SSR, Kazašská SSR, Gruzínská SSR, Ázerbájdžánská SSR, Litevská SSR, Moldavská SSR, Lotyšská SSR, Kyrgyzská SSR, Tádžická SSR, Arménská SSR, Turkmenská SSR, Estonská SSR.

Sovětský svaz měl rozlohu 22 402 220 km², počet obyvatel byl na sklonku éry  293 047 571. Sahal od Užhorodu na západní  hranici s Československem po Vladivostok na břehu Tichého oceánu na východě.

Ilustrační foto: freeimages.com

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>