Jurij Gagarin – první člověk ve vesmíru

Středa 12. dubna 1961 zůstane navždy zapsána do dějin kosmonautiky, ale také do dějin celého lidstva. Poprvé v jeho historii se člověk dotkl vesmíru. Ruský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin v tento den obletěl zeměkouli – pouze jednou, a přesto se stal objevitelem vesmíru. O sedm let později však Jurij Gagarin zahynul v pouhých 34 letech při cvičném letu u Moskvy. Příčiny pádu letounu nebyly nikdy spolehlivě objasněny.

Ze slévače letec, z letce kosmonaut

Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934 v malé vesničce Kljušino ve smolenské oblasti, kde zažil i německou okupaci.

• V roce roce 1949 předčasně skončil základní školu v Gžatsku,
• v roce 1951 slévačskou učňovku v Ljubercích u Moskvy,
• v roce 1955 průmyslovku v Saratovu
• a v roce 1957 1. čkalovské vojenské technické učiliště v Orenburgu.

V hodnosti poručíka, později nadporučíka, sloužil v Archangelsku u Severní flotily a získal specializaci arktického letce. Tam jeho život nabral nový směr. V roce 1959 absolvoval zkušební testy na kosmonauta. Byly nesmírně náročné. Testy prošlo 4000 letců a sportovců. Z nich byla v roce 1960 vybrána 30členná skupina, která se záhy změnila ve 20člennou. Z této skupiny se do kosmu dostalo pouhých 12 lidí.

Čekalo se už jen na raketu

Příprava kosmonautů, která od 14. března 1960 probíhala nejdřív v Moskvě a pak ve speciálním městečku, byla stejně tvrdá jako jejich výběr. Až později, kdy se ukázalo, že cesta do kosmu není až tak složitá, byla intenzita přípravy snížena.

Na konci roku 1960 byl výcvik první skupiny kosmonautů ukončen. Čekalo se, až bude úspěšně odzkoušena kosmická loď – raketa, která později dostala název Vostok. S ní byly trochu problémy. Až čtvrtý a pátý pokus z března 1961 konečně ujistily konstruktéry, že se může letět.

Poletí Gagarin nebo Titov?

V lednu 1961 byla ze skupiny kosmonautů vybrána šestice lidí, v níž hrál prim Gagarin a jeho přítel G. S. Titov. Bylo jasné, že poletí jeden z nich. Šance obou kosmonautů byly vyrovnané.

• Gagarin dovedl přesně plnit příkazy a nedělal chyby.
• Těch se naopak nevyvaroval Titov, který však originálním způsobem dovedl řešit neočekávané problémy, v čemž byl zase slabší Gagarin.

V sobotu 8. 4. 1960 státní komise rozhodla, že poletí Gagarin. Protože úkolem prvního kosmonauta světa bylo „pouze“:

1. odstartovat,
2. jednou obletět zeměkouli
3. a přistát,

dostal příležitost strojově přesný Gagarin. Přesto až do posledního momentu byl Titov připraven Gagarina nahradit.

„Поехали!“

Loď odstartovala ve středu 12. 4. 1962 v 9.07 hodin moskevského času. „Поехали!/Jedem´!“ vykřikl Gagarin, když cítil, že se nosná raketa zvedá ze země a míří k nebi.

• Po třech minutách letu byl odhozen kryt kosmické lodi a Gagarin mohl sledovat dění kolem sebe.
• V 9.18.07 se oddělila nosná raketa a kosmická loď již pokračovala sama.

Gagarin neustále podával hlášení o průběhu letu, ale ani tak strojově přesný člověk, jakým byl, nemohl zvládnout nával emocí, když poprvé viděl naši Zemi z kosmické výšky. Pak se již disciplinovaně věnoval plnění úkolů.

Krize a „přízrak z vesmíru“  v kolchozním poli

Let proběhl bez potíží, ale kosmos Gagarinovi vše vrátil v průběhu první fáze přistávacího manévru. Při klesání v rychlosti 220 m/s začala loď rotovat a nedovedla se zbavit přístrojové části, která se měla podle plánu již dávno oddělit. Spojovací kabely poutaly tuhle nebezpečnou přítěž, jež se začala měnit ve smrtící hrozbu, a nechtěly ji pustit.

Naštěstí se ještě včas přetrhly a Gagarin pak bez problémů za použití padáku přistál v 10.55 na kolchozním oraništi u vesnice Smělovky v saratovské oblasti. Kolchoznice, která ho i s dítětem po přistání uviděla první, se na muže v oranžovém skafandru dívala jako na přízrak z vesmíru. Až pak přistály vrtulníky, které ho odvezly na základnu.

„Dobrý den, majore Gagarine“

Hodinu po startu rakety obletělo Gagarinovo jméno zeměkouli. Pak ji kosmonaut objel ještě jednou. Vydal se po cestách zasypaných květy a úsměvy. Obdržel nejvyšší vyznamenání několika států světa a stal se nejznámějším obyvatelem Zeměkoule.

• Jurij Gagarin navštívil 28. dubna 1961 také Československo.
• Na počest prvnímu kosmonautovi vznikla okamžitě po jeho letu oslavná píseň Pozdrav astronautovi, kterou na slova Pavla Pacla zhudebnil Jaromír Hnilička a se svým swingovým orchestrem nazpíval Gustav Brom. Píseň začínala slovy „Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se konečně dočkali…“ 

Návrat k létání a záhadná smrt

Gagarin to dlouho snášel, ale pak se rozhodl vrátit k létání. Již v roce 1967 byl opět zařazen do oddílu kosmonautů. V sobotu 23. 4. 1967 ho poprvé ovála smrt. Kosmonaut V. Komarov, kterému dělal náhradníka, zahynul při přistávacím manévru. Gagarina si smrt našla ve středu 27. března 1968, několik dnů po jeho 34. narozeninách.

• Podle plánu přípravy měl v ten den nacvičovat techniku pilotáže nových figur.
• Gagarin nasedl do dvoumístného letounu MiG-15, spolu se svým instruktorem Vladimírem Serjoginem.
• Letěli ve výšce 4 km a vše probíhalo normálně. 
• Gagarin nahlásil polohu stroje a letové podmínky. Byla to poslední slova, která byla zaznamenána.
• V 11.31 hodin se jeho letadlo, ve vzdálenosti asi 25 km od letiště a 80 km od Moskvy, stalo najednou neovladatelným a v plné rychlosti se nedaleko vesnice Novosjolovo pod úhlem 70 stupňů zřítilo do lesa.
• Oba piloti byli na místě mrtví.
• Ani jeden z nich se nekatapultoval, přestože na to měli 15 vteřin času.

Foto: Památník Jurije Gagarina v Moskvě (freeimages.com)