Kamčatka (Камчатка) je ruský poloostrov na Dálném východě. Kamčatka představuje nejjižnější oblast arktické tundry, kde žije typická arktická fauna. Kamčatka je geologicky aktivní. Četné gejzíry, vřídla a kyselá jezera jsou pro návštěvníky velmi atraktivní. Na Kamčatce je 160 sopek (29 z nich aktivní). Devatenáct sopek je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Na Kamčatku se nelze dostat jinak než letecky.
Na Kamčatku v létě a na podzim
Na Kamčatku přijíždějí turisté nejvíc v letních a podzimních měsících, kdy je příhodné počasí. Vrcholná turistická sezona je od června do září. Teploty se v tu dobu pohybují ve dne od 15 do 30 stupňů Celsia, ačkoliv v noci výrazně klesají. V Avačském zálivu je v létě možno se koupat. Na pobřeží Tichého oceánu je třeba počítat s prudkými dešti, v nížinách zase s obtížnými komáry. Kamčatku zasahuje několik klimatických pásem: vysokohorské, pobřežní a podnebí ovlivňované geotermální činností.
Osídlení Kamčatky
Kamčatka – podobně jako arktická Sibiř – byla původně řídce osídlená etnickými kmeny Itelmenů a Korjaků. V 17. století sem mířily objevovatelské cesty Rusů. Nejvýznamnější byla výprava vedená Ivanem Kamčatým (Kamčatyj), po němž byl pak poloostrov pojmenován. Koncem 17. století, za vlády Petra I., byl ostrov zevrubně zmapován. Na Kamčatku byly vyslány oddíly kozáků. Osud domorodého obyvatelstva byl stejný, jako osud amerických indiánů.
Na Kamčatce žije v současné době asi 402 500 obyvatel. Většina z nich jsou Rusové, dále Korjaci (asi 13 tisíc). Obydlují jednak samotný poloostrov, jednak Komandorské ostrovy a ostrov Karaginský.
Města na Kamčatce
- Petropavlovsk-Kamchatskij: Jediné větší město Kamčatky, v němž řije víc než polovina z celkové množství obyvatel
- Yelizovo: Město s jediným komerční (a osobním) letištěm na poloostrově.
- Palana: Hlavní město severního Korjatské oblasti Kamčatky.
- Paratunka: Lázeňské balneologické středisko.
- Esso: Centrum závodů psích spřežení .
- Anavgai
Kamčatka: Střežená vojenská zóna
Po druhé světové válce byla Kamčatka přísně střeženou vojenskou zónu. Byla zde raketová střelnice sovětské armády. Byla vyčleněna i jako dopadová plocha mezikontinentálních balistických raket. Až v roce 1989 sem mohli přijíždět občané tehdejšího Sovětského svazu, a po roce 1991 cizinci.
- Bez povolení k pobytu a přihlašovací povinnosti ovšem ani v současné době Kamčatku navštívit nelze.
Armáda poloostrov neopustila. V současné době spadá zkušební polygon pod Raketové vojsko Ruské federace a patří mezi nejstřeženější armádní objekty s více než tisícovkou vojáků. Na Kamčatce je rovněž silná základna jaderných ponorek.
Kamčatka: Turistické cíle
Kamčatka je jediněčná část světa, kde se setkává oheň i led, sopky i arktický tundra. Návštěvníci sem přijíždějí za poznáním přírodních krás, za rybolovem v divokých řekách nebo v moři, na lov zvěře nebo na sportovní lov medvědů, za musherským sportem.
Údolí gejzírů
Většina návštěvníků chce vidět Údolí gejzírů, které je asi nejznámější části oblasti Sopky Kamčatky, která je na seznamu UNESCO. Nachází se v rozsáhlé přírodní rezervaci Kronocká sopka. Bývala to druhá největší lokalita se sopečnými gejzíry na světě (a největší v Euroasii). V šest kilometrů dlouhém údolí na devadesát gejzírů a mnoho vřídel s vyvěrajícími horkými prameny. Údolí bylo z velké části zničeno sesuvy půdy v roce 2007. Do oblasti se turisté dopravují vrtulníky.
Další přírodní parky
- Přírodní park Nalychevo
- Přírodní park jižní Kamčatka (Južno-Kamchatskii)
- Přírodní park Bystrinsky
- Přírodní park Kluchevskoy
- Přírodní park modrých jezer (Golubye Ozyora)
- Koryaksky Zapovednik. Sice krásný, ale od turistických center velmi vzdálený. Je na něm mořno sledovat život medvědů.
Foto: Sopky Kamčatky (freeimages.com)
