Když se v roce 1745 provdala německá princezna Sophie z Anhalt-Zerbstu (1729 až 1796) za následníka ruského trůnu, velkovévodu Petra a přijala jméno Kateřina, nikdo nečekal, že se stane jednou z nejmocnějších vládců své doby. Poté, co se zmocnila v roce 1762 trůnu a svrhla svého manžela, stala se Kateřinou Velikou a vládla Rusku 34 let. Odmítala myšlenky osvícenství, přispěla ovšem k modernizaci země a k hospodářskému i vojenskému posílení Ruska. Její dobu dodnes připomínají nádherné paláce Petrohradu Ermitáž.

Ruská carevna německého rodu

Slavná a dramatická, tak je v ruské historii označována vláda Kateřiny, zvané Veliké (2. 5. 1729 – 17. 11. 1796). Byla to německá princezna Sofie Frederika Augusta Anhaltsko-Zerbtská, která se roku 1745 stala manželkou ruského careviče Petra III., vnuka PetraVelikého. S pomocí gardy svrhla svého manžela a roku 1762 se sama ujala vlády. Krvavě potlačila Pugačovovo povstání, úspěšně bojovala proti Turkům a připojila k Rusku Krym. Spojila se svou říší pravobřežní Ukrajinu a podílela se na dělení Polska.

Manžel se jí zprotivil

Ruská carevna Kateřina II., zvaná Veliká, se narodila roku 1729. Původem, ač se to málo ví, byla Němka. Byla provdána za  o rok staršího Petra Fjodoroviče neboli Petra III. Ten během sedmileté války zastavil boj proti Prusku,a to zcela v rozporu s

Památník Kateřiny Veliké v Petrohradě

ruskými zájmy. Jako car tak vládl pouze jeden jediný rok, než se svou slabomyslností a sadismem Kateřině naprosto zprotivil. Ta pak v červnu roku 1762 dala svého manžela uvěznit. Uvězněného cara poté přinutila k podpisu abdikační listiny a potom se bez odkladů prohlásila carevnou.

Absolutní vládkyně

Byla zastánkyní a propagátorkou absolutistické vlády, což bylo z jejího počínání zcela zjevné.

  • Upevňovala ve své zemi také nevolnictví,
  • krvavě potlačila Pugačevovo povstání v letech 1773 až 1775.
  • Kromě jiného Rusko za její vlády úspěšně bojovalo s Turky,
  • v roce 1783 připojila k Rusku Krym,
  • spojila se svou zemí pravobřežní Ukrajinu
  • a podílela se rok před její smrtí i na třech etapách dělení Polska.

Jakou smrtí zemřel Petr III.?

O smrti svrženého cara se lid dozvěděl až měsíc poté, co Kateřina převzala vládu. Ajexej Orlov, bratr carevnina milence Grigorie, který vraždu zprostředkoval, vypustil informaci, že byl Petr III. zabit ve rvačce s dvořany.

Kateřinina vina však nebyla nikdy prokázána a okolnosti vraždy zůstaly neobjasněný. Mluvilo se o jedu, udušení či uškrcení. Oficiální verze, která zazněla z úst carevny vdovy byla, že Petr zemřel na hemoroidální koliku a jeho život tak ukončila vůle Boží.

Povídalo se…

Roku 1764 si údajně Kateřina však vzpomněla na osobu, která by mohla být příčinou náhlého konce její vlády, na sesazeného cara Ivana VI. Ten jako vězeň číslo jedna od dětství živořil a vyrůstal v slabomyslnosti a neznalosti v Kexholmské věznici. Tajně. Bohužel ne natolik tajně, aby zvěsti o něm neprosákly mezi lidi. Kolovaly pověsti o jeho mučednictví a lid ho měl za světce.

Brutální smrt slabomyslného „konkurenta“

Proto se ho Kateřina potřebovala zbavit, aby neohrozil její absolutismus v zemi. Zamezila jeho možnému znovudosazení na trůn vydáním krutých rozkazů. Tak byl mladík na její příkaz doslova brutálně rozsekán šavlemi. O této své vraždě Kateřina vydala manifest, kde Ivana politovala, ale nezapomněla zdůraznit jeho slabomyslnost.

Od jeho smrti se distancovala prohlášením, že Ivanovo zavraždění není její chyba. Kateřininy viny nebyly nikdy dokázány, a tedy ani potrestány. Ona sama se pak dožila šedesáti sedmi let. 

Foto: Památník Kateřiny Veliké v Petrohradě (jez)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.