Moskva, korunovační město carů, je hlavním městem Ruska, politickým, finančním, kulturním a společenským centrem. Moskva leží v Smolensko-moskevské pahorkatině na soutoku řek Moskvy a Jauzy. Po Istanbulu je Moskva se svými více než dvanácti miliony obyvatel druhým největším městem Evropy. Moskva má bohatou historii i přítomnost.
Moskva „bělokamenná“
Podobně jako se Praze říká „stověžatá“, mluví se o Moskvě jako o „bělokamenné“. Většina staveb byla postavena z bílého vápence včetně kremelských hradeb a městských hradeb ve tvaru podkovy, které se oběma konci se opírá o řeku Moskvu.
Podnebí je v hlavním městě Ruska drsné, sníh začíná padat již v říjnu a většinou vydrží až do dubna. Nejchladněji je v Moskvě v lednu (minus 9 stupňů Celsia), nejtepleji v červenci (23 stupňů Celsia).
Historie Moskvy
V kronikách je název města doložen od 12. století. Podle nejpravděpodobnější teorie má slovo Moskva slovanský základ a znamená močál. Na území současného města vznikly první osady již v 10. století a byly domovem slovanského kmene Vjatyčů.
První zmínky o Moskvě jsou z roku 1147 v Ipatijevské kronice. Za zakladatele města se považuje kníže Jurij Dolgorukij, který v roce 1156 nechal na Borovickém kopci postavit valy s kůly – základy budoucího Kremlu.
Moskva se stala centrem menšího knížectví, ale byla vypálena Mongoly. Byla postavena znovu a za vlády Ivana I. Kality vyrostla ve významné obchodní středisko Rusi. Potom ale přišly další katastrofy – v roce 1365 za velkého sucha vyhořela a po znovuobnovení ji zpustošila tatarská vojska.
Slavná léta přišla až za vlády prvního ruského cara Ivana Hrozného, kdy se stala jedním z největších evropských měst. Přesto se nevyhnula dalším vojenským nájezdům: počátkem 17. století ji zničili Poláci, v roce 1812 do ní vpadl Napoleon. Po odchodu Francouzů zůstaly tři čtvrtiny města v troskách.
Moskevský Kreml a Rudé náměstí
Moskevskou dominantou je nepochybně Kreml, délka jehož zdi činí 2235 metrů. V dávných dobách byl ze tří stran obehnán vodou. Nachází se za vysokou zdí s dvaceti věžemi, z nichž nejvýznamnější je Spasská s věžními hodinami. Na území Kremlu stojí rovněž několik chrámů, za nejkrásnější se považuje Uspenský, který zdobí pět zlatých kopulí. Právě v něm byli korunováni carové. Za návštěvu stojí i chrámy Blagověščenský a Archangelský, v němž jsou hrobky ruských panovníků. Největší budovou Kremlu je zvonice Ivana Velikého s devadesátimetrovou věží.
Naproti, pod hradbami Kremlu, je Mauzoleum, kde leží (ale spekuluje se, že neleží) od roku 1924 Vladimír Iljič Lenin.
Náměstí směrem k nábřeží uzavírá barevný pravoslavný chrám Vasila Blaženého. Nechal ho postavit car Ivan Hrozný v 16. století na oslavu ruských vítězství nad tatarskými okupanty.
K Rudému náměstí přiléhají přes dva kilometry dlouhé hradby Kremlu s paláci a kostely. Tradiční centrum ruského státu a pravoslavné církve.
Další nejznámější památky Moskvy
- Treťjakovská galerie – Jedno z největších světových muzeí. Ruské umění
- Puškinovo muzeum výtvarných umění
- Novodevičí klášter a pevnost. Jeden z nejlépe dochovaných historických komplexů v Moskvě. Sousední Novodevičí hřbitov je jedním z nejznámějších ruských hřbitovů.
- Kostel Nanebevzetí. Postavený na památku narození Ivana Hrozného. Od roku 1994 na seznamu UNESCO.
- Institut ruského realistického umění
- Muzeum moderního umění. Exponáty umění 20. a 21. století
- Katedrála Krista Spasitele. Největší pravoslavný chrám na světě. Replika z 90. let (původní nechal Stalin zbořit.
- Ruská státní knihovna
- Bunker-42. Sovětský podzemní vojenský jaderný bunkru, nyní muzeum. Židovské muzeum
- Centrální muzeum ozbrojených sil
- Caricyno. Největší palácový soubor v Rusku.
- Starý Arbat
- Nový Arbat – Nachází se v blízkosti Starého Arbatu. Ulice luxusních restaurací a nočních podniků.
- Tverská ulice – Tato ulice začíná od Kremlu a běží na severozápad ve směru Tver (odtud název) a Petrohradu .
Foto: Moskva (freeimages.com)
