Labutí jezero, klavírní koncert b moll, Italské capriccio. I kdyby Petr Iljič Čajkovskij složil jen jedno z těchto děl, stal by se v oblasti hudební tvorby nesmrtelným. Ale velký ruský skladatel 19. století se do historie zapsal mnoha dalšími počiny, které v čase nezestárly a dodnes jsou vřele přijímány ne pouze hudebními znalci, ale i těmi, kdo o sobě tvrdí, že jim vážná hudba „nic neříká“. Skladby Petra Iljiče Čajkovského totiž nelze označit pouze jako hudbu „vážnou“, ale především jako hudbu krásnou.

Petr Iljič Čajskovskij: Stručně ze života

Petr Iljič Čajkovskij, významný ruský skladatel, v jehož díle se spojují ruské prvky lidové s evropským novoromantismem, se narodil ve Votkinsku ve Vjatecké gubernii 25. dubna 1840.

Hudbě se věnoval již od mladého věku a hudební vzdělání docílil na petrohradské konzervatoři, kde byl žákem A. Rubinsteina. Ten jej také brzy po absolutoriu povolal jako řádného profesora na nově zřízenou konzervatoř do Moskvy. Učil na ní jedenáct let, než se své pedagogické dráhy vzdal a věnoval se definitivně komponování. Z velké míry mu to umožnila Naděžda Filoména von Mekk, s níž udržoval přátelské styky a která ho finančně zabezpečila.

Petr Iljič Čajkovskij, balet Louskáček

  • Čajkovskij se zdržoval v Rusku i v cizině.  V Praze dirigoval své skladby roku 1888, kdy řídil českou premiéru opery Evžen Oněgin. Pražané mu uspořádali, tak jako kdysi Mozartovi, nadšené ovace.
  • O čtyři roky později nastudoval v Národním divadle Pikovou dámu a balet Labutí jezero. 
  • Projevem uznání, jichž se mu dostávalo, bylo udělení čestného doktorátu cambridgeské univerzity v roku 1893.
  • Záhy po premiéře své 6. symfonie podlehl komponista nákaze cholery.
  • Zemřel v Petrohradě 18. listopadu 1893.

Čajkovskij: Život přecitlivělého muže

Zda Petr Iljič Čajkovskij zdědil své geniální hudební nadání po některém z předků, lze těžko posoudit. Hudební geny asi nepocházely ze strany otce, který byl technicky založený i vzdělaný. Byl důlním inženýrem, což v dobách rozvíjejícího se průmyslu bylo povolání, které vodilo z místa na místo. Rodina se proto stěhovala do lokalit otcovy práce, což na psychiku přecitlivělého a – jak se uvádí – neurotického chlapce působilo negativně.

Bez stálých kamarádů a pevného kruhu rodinných přátel se silně upínal k matce, Francouzce. Když v jeho čtrnácti letech matka zemřela na choleru – to je důležitý detail – dosavadní svět mladého Čajkovského ztratil rozměry. O smrti matky nikdy dál v životě nedokázal promluvit.

  • Jako všechny děti z „lepších rodin“ té doby, a jako i ostatním jeho šesti sourozencům, dostalo se Petrovi Iljičovi základního hudebního vzdělání už v rodině: naučil se hrát na klavír, u nějž pak trávil svůj čas. Našel zalíbení v Mozartově hudbě.

Místo promoce na právech odchod na konzervatoř

Protože otec chtěl, aby měl Petr Iljič vzdělání v nějakém solidním oboru, studoval mladý Čajkovskij nejprve právo, přitom se ale dál vzdělával hudebně.

Úřednická praxe při studiu mu ale dokázala, že jeho svět není mezi „lejstry“, ale ve světě muziky. Studia práv už nezavršil promocí. V roce 1863 se nechal zapsat na petrohradskou hudební konzervatoř.

Jeho nadání bylo hned rozpoznáno. Na přímluvu ředitele Antona Rubinsteina byl začínající skladatel přijat coby učitel harmonie na novou konzervatoř v Moskvě, kterou řídil ředitelův bratr – Nikolaj Rubinstein.

Ruský, ale přitom světový 

Čajkovského tvorba se nesla ve výrazném ruském duchu. Její charakteristikou byla melodičnost, promyšlená harmonie, brilantnost tónů. Přes nepopiratelné ruské kořeny ale měla všechny prvky tehdejšího mezinárodního kompozičního stylu, a tak svět Čajkovského hudbu s nadšením uznával.

Ze všech jeho děl však byla cítit určitá melancholie až pochmurnost. Tu pozdější hudební badatelé připisovali Čajkovského povaze. Ani v dospělosti se nezbavil své přecitlivělosti, k níž se přidaly i deprese.

  • Často se spekuluje o tom, že jeho stálé duševní rozpoložení mělo původ v jeho veřejně nepřiznané homosexualitě.

Podivný byl i způsob, jakým Čajkovskij sešel ze života. Vědomě vypil vodu nakaženou cholerou, a pak zemřel na stejnou – v té době smrtelnou – nemoc, jako jeho milovaná matka.

Čajkovského dílo

Petr Iljič Čajkovskij zkomponoval:

  • šest symfonií,
  • programní symfonii Manfred,
  • symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini),
  • slavnostní předehru 1812,
  • Italské capriccio,
  • čtyři suity (Mozartiana),
  • smyčcová kvarteta (D dur a další),
  • tři klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll),
  • houslový koncert,
  • romance,
  • sbory, kantáty a mnohá další díla.

Dále složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.

Nejslavnější jsou Čajkovského baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka na libreta podle povídek A. S. PuškinaStále populární je pohádka Louskáček.

Foto: Petr Iljič Čajkovskij, balet Louskáček (freeimages.com)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.