Ruskou měnou je rubl (рубль). „Drobné“ od rublu jsou kopějky (копейка) a jeden rubl jich má sto. Uvádí se, že ruský rubl je druhou nejstarší stále platící měnou na světě. První písemné doklady o použití platidla zvaného rubl pocházejí z roku 1316. Současný kód rublu je RUB. Znakem rublu je přeškrtnuté počáteční písmeno slova rubl, ovšem psáno azbukou, takže má znak podobu latinkou psaného písmene P (majuskula). Jako u všech měn, kurs rublu vůči koruně se denně mění, rámcově lze počítat, že sto rublů má průměrnou cenu asi 38 korun (2016/10).
Rubl zůstává, hodnota se mění
Ruskou měnou je rubl. Mezinárodní kód rublu je RUB. Zatímco v dobách Sovětského svazu měl jeden rubl hodnotu deseti československých korun, v současné době dáme plus mínus 38 korun za rublů sto (kurs se mění, údaj je z října 2016). Přitom ještě v roce 2011 jsme sto rublů kupovali za průměrně 60 korun.
Jeden rubl má sto kopějek. Vzhledem ke kursu se ale v současné době jedná spíš jen o historické „drobné“, protože jejich cena není téměř žádná. Rubly se dají v Česku běžně koupit.
V Rusku jsou v oběhu:
- rublové mince 1, 2, 5 a 10 rublů,
- a rublové bankovky (5, 10, 50, 100, 500, 1000 a 5000 rublů).
Bankovky 5 a 10 rublů jsou již postupně stahovány z oběhu a nahrazovány mincemi o stejné nominální hodnotě.
Není to „pé“, je to „er“
Grafickým symbolem ruské měny je počáteční písmeno slova rubl. V českých nebo i jinojazyčných statích se symbol ruského rublu popisuje jako velké P. Ve skutečnosti se tato majuskula čte jako „er“, protože v ruštině se hláska „er“ zapisuje azbukou v podobě latinkou psaného tištěného velkého P. (V psané azbuce se už ale zápis graficky liší).
Písmeno P má oblouk přetažený přes svislici a pod tím je krátká úsečka. Nabylo tak vizuálního dojmu dvojího přeškrtnutí, tak jak to je u amerického dolaru nebo eura.
Zpravodajské agentury připomněly výročí rublu
Ruský rubl je prastará měna. Starší měnou, která dosud platí, je pouze britská libra. První písemný záznam o rublu pochází z roku 1316. V roce 2016 proto vydala zpravodajská stanice BBC na svých ruských internetových stránkách zajímavosti z historie ruského rublu. Česká tisková kancelář (ČTK) informace převzala pro potřeby českých médií.
Sedm set let ruského rublu
Roku 1316 tverský kníže Michail Jurjevič vyhrál bitvu s Novgorodem a jako kontribuci dostal 5000 rublů. Zápis z tverské kroniky je první doloženou zmínkou o ruských penězích. Je zřejmé, že zúčtování vyžadovalo, aby ruble už nějaký čas existovaly. Je to podobně jako s Moskvou: roku 1147 nevzniklo město, ale první svědectví o něm. Korektní je proto konstatování, že historie rublu čítá nejméně sedm století.
- Rubl je po britské libře nejstarší národní měnou na světě.
- První mince na Rusi představovaly arabské zlaté dirhamy, které kupci z Orientu přivezli v 8. století, ještě před příchodem Varjagů. Základní zúčtovací jednotkou ale byly veverčí a kuní kůže.
- Ruble ve 14. a 15. století nebyly mince, ale stříbrné pruty o délce 14 až 20 centimetrů. Moskevský rubl vážil 97,5 gramu, novgorodský 170,1 gramu. Podle lingvistů název rubl vznikl ze slova „rubiť“, jak se z prutů odsekávaly kousky stříbra.
- Existovala ještě hřivna, která v Moskvě odpovídala dvěma rublům, v Novgorodu třináctině rublu. Říkalo se tak zlatým či stříbrným šperkům, které ženy nosily na řetízku nebo šňůrce na hrudi.
- Měnovému systému v Rusku poprvé vtiskla řád matka Ivana Hrozného Jelena. V roce 1534 zavedla jednotnou stříbrnou kopějku o váze 0,7 gramu. Název má kořeny v zobrazení jezdce s kopím. Existovaly i stříbrné altyny (tři kopějky), groše (dvě kopějky), půlkopějky a čtvrtkopějky. Rubl (100 kopějek) se používal jako zúčtovací jednotka, ale fyzicky se nerazil.
- Stříbrné ruble se jako mince dostaly do oběhu v roce 1654 za cara Alexeje. Kvůli nedostatku drahých kovů v zemi se razily z jáchymovských tolarů, získaných za vývoz ruského zboží. Na původní znak se vyrazila ruská dvojhlavá orlice a mincím se říkalo „jefimky“.
- Ve stejné době se Rusko seznámilo s inflací. Roku 1656 se vláda rozhodla nahradit chybějící peníze ražením kopějek a pěťáků z uralské mědi, kterých během šesti let vyrobila za 20 milionů rublů. Nastala drahota. Zvláště pobuřovalo, že úřady požadovaly daně ve stříbře, ale platily v měďácích. Roku 1662 v Moskvě vypukla vzpoura a měďáky musely načas zmizet.
- Roku 1704 car Petr I. začal s ražbou stříbrných rublů o váze 28 gramů. Roku 1764 se podíl stříbra zmenšil na 18 gramů, což vydrželo do revoluce. Stříbrné kopějky a groše Petr stáhl jako „staré vši“ z oběhu.
- V 18. století zhruba polovina peněz v Rusku byla měděných. Když roku 1748 Michail Lomonosov dostal za ódu na carevnu Alžbětu I. 2000 rublů, odměnu v měďácích přepravila desítka povozů.
- V roce 1771 byl ražen měděný rubl o průměru 76 milimetrů, tloušťce 36 milimetrů a váze 1,024 kilogramu.
- V prosinci 1825 petrohradská mincovna vyrobila stříbrné ruble s portrétem následníka Konstantina, který na trůn nenastoupil. Existuje pouze osm těchto mincí. Jedna se v roce 2004 vydražila v New Yorku za 550.000 dolarů.
- Papírové peníze zavedla v Rusku carevna Kateřina II. Bankovky v hodnotě 25, 50 a 100 rublů byly o rozměru 17,5 na 22,5 centimetru.
- Na konci vlády Kateřiny II. se za papírový rubl dávalo 60 kopějek ve stříbře, po válce s Napoleonem jen 20. Ruský satirik Michail Saltykov-Ščedrin žertoval, že brzy bude možné za rubl dostat jen do držky.
- Přísná měnová politika s pevným směnným kurzem papírových peněz za kovové se odehrávala v letech 1843-1853 a 1897-1915 za ministrů financí Jegora Kankrina a Sergeje Witteho, jen v prvním případě byl standard stříbrný, ve druhém zlatý.
- Witte při zavedení zlatého standardu navrhoval přejmenovat rubl na rus, aby vyšel vstříc slovanofilské zálibě Mikuláše II.
- V 18. století stála slepice jednu kopějku. Tolik si za den vydělal tesař. Za tři ruble byla chaloupka. Před první světovou válkou stála kráva 25 rublů, domek 100 rublů.
- Bolševici se po uchopení moci chystali zcela zrušit peníze a zlatem dekorovat veřejné záchodky.
- Za občanské války jako peníze v Jakutsku fungovaly vinné viněty: madeira ztělesňovala jeden rubl, portské 25 rublů. Na Ukrajině ataman bez smyslu pro humor vydal bankovky s nápisem: „Kryto kulkou do hlavy tomu, kdo je nepřijme.“
- Do měnové reformy v roce 1922 stála krabička sirek milion. Tehdy vznikla pro milion přezdívka „citron“. V 90. letech „meloun“ znamenal miliardu rublů.
- Sovětský rubl obsahoval zlato (v letech 1950-1961 činil obsah kovu 0,222168 gramu, po roce 1961 pak 0,987412 gramu), ale smysl to nemělo.
- V letech 1997 až 2010 byla v oběhu pětistovka s vyobrazením Solověckého kláštera, ale bez křížů, jako v dobách, kdy býval stalinským koncentračním táborem, gulagem.
- Na počest 700 let rublu ve Volgogradu vznikl památník v podobě padesátinásobně zvětšené rublové mince z nerezu, v barvě trikolóry a nápisem Náš rubl nezrezne.
Zdroj: ČTK
Foto: (freeimages.com)
